|
Tajná prezidentská zpráva určená široké veřejnosti
|
15. 10. 2005 - Stará fara (Praha)
|
Prezident v posledních měsících podstoupil největší možnou oběť pro blaho celého státu. Jeho hrdinské, ba přímo rekovské, činy ovlivní životy tisíců lidí a dokonce i jednotlivců. Prezident opustil teplo, pohodlí a jistoty, které nabízí hradecká hostinská zařízení a bary a neohroženě se vydal vstříc poznání nového a netušeného, aby své zkušenosti předal naslouchajícím. A jako slunce přináší teplo, život a světlo do tmavé noci, tato statečná výprava přinesla lásku a porozumění do srdcí všech našich bližních. Neboť touha poznávat a objevovat neznámé je jedna z nejsilnějších ovipistáneckých vlastností. Porozumět zvykům obyčejných lidí žijících za devatero řekami a devatero horami, s jejich tajnými sny a toužebnými přáními bylo jedno ze stěžejních poslání kladené na tuto strastiplnou misi. Takřka spasitelský charakter této výpravy vyzařoval na každém našem kroku, jako misionáři bloudící v černém nitru ještě černější Afriky. Dary získané během poutě jsou mlčícími svědky našich úspěchů, výmluvně promlouvají do mys lí lidí a staly se nedílnou součástí nevyčíslitelného bohatství našeho, všemi milovaného, státu. Tento úkol byl nade vše očekávání splněn. Jeho překvapující výsledky budou ještě po mnoho generací nevysychající studnicí znalostí a inspirací ovlivňující nejen duchovní ale i obyčejný život každičkého čtenáře, povstane vedle bratrské bible ve své nezměrné velikosti.
I přes neoddiskutovatelný duch humanismu Republiky Ovipistán, státu stojícího uprostřed světa, uprostřed válek, ve světě čpícího pachem strachu, plnila tato výprava ještě další poslání. Opustit mírumilovnou vlast znamenalo stanout tváří v tvář hrozbě, která postupně rostla za našimi zády. Každý krok znamenal veliké nebezpečí. Psychický tlak kladený na naše ramena by dokázali zvládnout jen speciálně vycvičené, geneticky upravené vojenské jednotky. Avšak speciální přepadové komando naší armády Republiky Ovipistán, BOJDAŠ, tento úkol bezpečně zvládlo. Týdenní pobyt mimo území republiky znamenal pro tuto jednotku tvrdý a nesmírně náročný trénink, jednotka musela přestát mnoho životu nebezpečných bojů, častokrát musela využít svých diplomatických a vyjednávačských schopností, aby zabránila rodícím se světovým konfliktům. Desítky zachráněných civilistů budou do konce svých dnů děkovat odvážným andělům, kteří se odhodlaně postavili do vítězného, předem prohraného boje za jejich životy. Jednotka BOJDAŠ je v tuto c hvíli tou nejsilnější zbraní použitelnou pro obranu naší vlasti. Tisíce bojových zkušeností, dokonalá kázeň, odhodlání, fyzická a duševní kondice, loajalita, neohroženost, tvrdost a nesmlouvavost ochrání náš stát před vpádem i těch nejagresivnějších vojsk. Během výcviku si každý člen BOJDAŠe sáhl na dno svých sil, překonal bolest, několikrát si sbalil spacák, dvakrát si uvařil čaj. Pro zachování holých životů se lok vodky pro zahřátí stal nedílným ranním rituálem. Výcvik byl o to náročnější, že každý člen kromě prokázání svých výjimečných psychických a fyzických kvalit, musel mít nemalou hladinu alkoholu v krvi. Tím rovněž přispěla jednotka BOJDAŠ k výzkumnému programu Ovipistánecké akademie věd, jehož výsledkem je, že pivo působí blahodárně na bojující jednotky armády Republiky Ovipistán. Tato jednotka je připravena nasadit své holé životy a do jedné minuty je schopna čelit mnohonásobné převaze kdekoli na území státu a ubránit jeho nezávislost a zachránit vaše cenné životy.
Posvátnou trojici úkolů v neposlední řadě zakončuje otázka pivní kultury. Této poutě se účastnili i ministr pivní kultury a ministr kultury a jedině s jejich pomocí, a s pomocí presidenta, jsme úspěšně prošli všemi nástrahami naskýtajícími se v neznámých hospodách. I zde jsme si sáhli na dno, nepočítaněkrát jsme viděli skleněná dna půllitrů. Tento frustrující pocit jsem překonali jen silou vůle a dalším pivem. Dostatek tohoto lahodného moku byl v té poušti osamocení naší jedinou záchranou. Cestu lemovalo mnoho hospod, naše poslání nás zavazovalo se v každé z nich zastavit a šířit světlo Ovipistánu i do těch nejtmavších hostinců a hospůdek. Nesmírně náročný úkol, kterého se úspěšně zhostili praví Ovipistánci.
President Michal Viktor
|
|
|